Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech investovalo v roce 2021 necelých 300 milionů Kč (včetně DPH), z toho cca 135 milionů Kč z dotací, půjček a příspěvků obcí. Jedná se o investice do obnovy a rozvoje infrastruktury, ale také výdaje na přípravu projektové dokumentace, automatizaci, strojní investice a další. V roce 2021 se pracovalo ať už ve fázi projektové přípravy či realizace na více než 100 investičních akcích VSOZČ. Dokončilo se 47 akcí a dalších 11 zahájených pokračuje v roce 2022. Celkem se v rámci investic položilo více než 30 km vodovodního a 50 km kanalizačního potrubí, postavily se 2 čistírny, vodojem a 6 čerpacích stanic. U nových tlakových kanalizací pracovníci Vodakvy vystrojili téměř 200 domovních čerpacích stanic odpadních vod.
Prezentace vybraných investic do vodovodů a kanalizací a zkvalitňování provozních služeb v roce 2020
V roce 2020 investovalo Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech do obnovy a rozvoje vodovodních i kanalizačních zařízení v jeho správě zhruba dvě stě milionů Kč. Z vlastních zdrojů, které tvoří především nájemné vyplácené firmou Vodárny a kanalizace Karlovy Vary (Vodakva) za pronájem infrastruktury, a také dividendy plynoucí z akciového podílu v této provozní firmě, sdružení investovalo cca 112 milionů Kč. Zhruba 90 milionů Kč pak získalo z dotací. Další rozvojové investice ve výši cca 40 milionů hradila přímo provozní firma Vodakva, s využitím úvěrů. Vodakva také každoročně financuje výměny zařízení vodovodů, kanalizací i souvisejících objektů ve výši řádově 30 milionů Kč. Mnoha desítky milionů pak společnost investovala do nákupu stavební techniky, mechanizací, přístrojů, IT technologií a zlepšování provozního zázemí.
Přes dvacet tisíc obyvatel Tachovska je zásobeno pitnou vodou z úpravny Svobodka, jejímž zdrojem je nádrž Lučina. Na konci října 2020 se zde dokončila instalace v ČR unikátní technologie „ultrafiltrace“. Ultrafiltrace využívá membránová vlákna, která mají otvory (póry) veliké pouze stotisíciny milimetru a dokáží zachytit všechny nerozpuštěné látky, včetně bakterií, virů či mikroplastů. Zajistí tak stabilní kvalitu pitné vody i při kolísání kvality vody v nádrži. Navíc umožní snížit množství dezinfekce dávkované do pitné vody na minimum. Na druhé straně však přes vlákna ultrafiltrace projdou vápník, hořčík a další pro lidský organismus důležité prvky. Nová ultrafiltrační jednotka doplnila původní technologii úpravny a již od počátku výrazně pomohla řešit problémy s výskytem sinic v nádrži Lučina. Projekt realizovala Vodakva na své náklady a z větší části vlastními silami. Svobodka se tak stala již třetí úpravnou ve správě sdružení vybavenou touto moderní technologií.
Úpravna vody Březová zásobuje pitnou vodou zhruba 40% obyvatel Karlovarského kraje. V roce 2020 se zde dokončila nová trasa pro odvádění odpadních vod, které vznikají při procesu úpravy pitné vody. Nová trasa je napojená na kapacitnější kanalizační stoku v obci Březová. Zatím je do ní sveden havarijní přepad z vodojemu upravené vody, aby nevytékal do řeky Teplé. V další etapě se na ni přepojí veškeré odpadní vody produkované na úpravně. Původní odpadní potrubí vedoucí od úpravny dolů k nádrži Březová se pak bude moci v případě potřeby využít pro náhradní dopravu vody na úpravnu z řeky Teplé (místo nádrže Stanovice). Při výstavbě nové odpadní trasy bylo nutné přejít řeku Teplá. Byla zde vybudovaná nová kanalizační shybka. Spolu s ní se pod řekou položil také nový vodovod, kterým se zdvojila současná trasa pro zásobování Březové a regionu Horního Slavkova a zajistila se tak další rezerva pro případ poruchy.
Abertamy měly původně jen částečnou kanalizaci zhruba pro polovinu obyvatel, s nekvalitním čištěním odpadních vod. Již v roce 2016 zde byla zahájená postupná rekonstrukce a dostavba městského kanalizačního systému, dokončená v závěru roku 2020. Ve městě se položil zhruba jeden kilometr nových kanalizačních stok a vybudovaly se zde tři čerpací stanice, propojené výtlaky, kterými se odpadní voda přečerpává do kanalizace sousedního Perninku, zakončené moderní a kapacitní mechanicko-biologickou čistírnou. Projekt byl podpořen dotací Ministerstva zemědělství. Také v Cebivi byla pouze částečná kanalizace, v roce 2020 se zde s podporou Plzeňského kraje dostavěla chybějící část s využitím tlakového kanalizačního systému.
Jako každý rok pokračovaly také v roce 2020 rekonstrukce vodovodů a kanalizací v Karlových Varech, realizované většinou v souvislosti s plánovanými opravami povrchů komunikací. Vodovody se rekonstruovaly například v ulicích B. Němcové, Gagarinova, Krále Jiřího, Klínovecká, Úzká či Zahradní. Opravil se také kolektor Čankovská, Konečná. V ulicích Havlíčkova, Jugoslávská, Šeříková, Třeboňská se rekonstruovala kanalizace, opravila se i čerpací stanice odpadních vod u Kpt. Jaroše. V Chodově se rekonstruovala armaturní komora vodojemu Vintířov. Opravy vodovodů, kanalizací, vodojemů, čerpacích stanic i zařízení úpraven a čistíren probíhaly i v dalších členských obcích, ať už v rámci investic VSOZČ či jmenovitých oprav hrazených Vodakvou.
S podporou Plzeňského kraje se dostavěl chybějící vodovod v obci Benešovice. Celkem se zde položilo zhruba 1,6 km vodovodního potrubí. Celá obce se tak mohla napojit na veřejný vodovod zásobený z prameniště Pražka. V rámci investic se zde rovněž vyměnil vodovodní výtlak. Pokračovalo také napojování dalších místních částí obcí na veřejný vodovod. Například Strachovice u Stráže se napojily novým přivaděčem na podzemní zdroj z Bernartic, ve vsi se také vybudovaly nové vodovodní rozvody. Obdobně Malé Dvorce u Přimdy se napojily přivaděčem na vodní zdroj z Třískolup. Nový přivaděč pitné vody se vybudoval také do Novosedel u Pšova, vesnice se tak napojila na žlutický skupinový vodovod. S podporou Karlovarského kraje pokračovala další etapa dostavby vodovodu v Bublavě. V Pozorce, místní části Kladrub, se dostavěla chybějící část vodovodu a kanalizace. Kanalizační systém se doplnil také v Bezdružicích (v ulicích U Tiskárny, V Podzámčí, Západní), ve Stráži (lokalita příjezdu od Boru a Bonětic) a v Tachově (Nádražní ul.).
V roce 2020 se zahájila řada projektů podpořených dotací z MZe nebo krajů, jejichž dokončení se plánuje do roku 2021. Většinou se jedná o dostavbu kanalizací s využitím tlakových systémů, ale také o rozšiřování vodovodů. Nový kanalizační systém s novou čistírnou se začal stavět například v Otročíně a Nových Hamrech. V Městečku začala výstavba nového vodovodního i kanalizačního systému. Zahájil se projekt napojení Merklína na vodovod a kanalizaci sousedního Hroznětína i další projekty týkající se dostavby kanalizace v okrajových částech obcí (Nové Zvolání u Vejprt, Okrouhlé Hradiště u Konst. Lázní či Květnová u Ostrova). Obdobně se zahájila výstavba kanalizace v Oboře, Horní a Dolní výšině. Dotace byla poskytnuta i na další rozšiřování skupinových vodovodů, na žlutický vodovod se tak nově napojí Nahořečice u Valče, na Oblastní vodovod Karlovarska se připojí Vojkovice. V rámci investic se také začal stavět nový vodojem ve Všeborovicích a přístavba akumulace vodojemu Hřbitovní.
V roce 2020 dokončila Vodakva výrobu mobilní kontejnerové úpravny. Úpravna bude umístěna ve Stráži nad Ohří, kde pomůže vyřešit problémy s kvalitou místního zdroje vody. Po napojení obce na Oblastní vodovod Karlovarska se pak bude moci použít u jiných problematických zdrojů vody. Mobilní úpravna využívá technologii ultrafiltrace a je umístěna v kontejnerová nástavbě, tak aby ji bylo možné snadno transportovat.
V roce 2020 se dokončila část stavebních oprav na úpravně vody Myslivny (nová střecha, rekonstrukce vstupních prostor a haly) a začaly práce na výměně pláště. Stavební opravy se zahájily také na úpravně vody Žlutice, kde se rovněž začal připravovat projekt instalace další ultrafiltrační jednotky. V roce 2020 také pokračovala příprava projektu nové regionální sušárny, která se začne v roce 2021 stavět na čistírně v Tachově. Stavební práce se zahájily také na čistírně v K. Varech, kde se bude rekonstruovat plášť kotelny a vstupní čerpací stanice.
V roce 2020 pokračovala automatizace technologií a zavádění dálkových přenosů, především v souvislosti s nově budovanými zařízeními. Jednotná vizualizace umožňuje přístup do řídicího a monitorovacího systému Vodakvy nejen z dispečinků, ale také z mobilních zařízení. Dále se rozvíjely funkce geografického informačního systému, který obsahuje digitalizovaná data o všech provozovaných sítích i souvisejících objektech, i technologického dataskladu, sloužícího k vyhodnocování dat přenášených z provozovaných zařízení. Pokračovalo také testování dálkových přenosů stavů vodoměrů pomocí internetu věcí a dálkového měření přepadů odlehčovacích komor, nově vyžadovaného legislativou.
V roce 2015 pokračovaly v Karlových Varech dva významné projekty modernizace technologií na úpravu pitné vody a zpracování čistírenských kalů. První investice se týkala úpravny vody Březová. V roce 2015 se zde intenzivně pracovalo na rozšíření úpravy pitné vody o třetí stupeň – ultrafiltraci. Principem této technologie je filtrace vody přes membránové filtry, které spolehlivě zachytí mikroorganismy, včetně bakterií a virů. Ultrafiltrace tak pomůže řešit problémy způsobené sezónními výkyvy kvality vody v nádrži Stanovice, především v souvislosti s rozvojem sinic a řas. Navíc může být i do budoucna spolehlivým řešením pro případ, že by bylo nutné vyrábět na úpravně pitnou vodu z náhradního zdroje. Na karlovarské čistírně odpadních vod se připravovala instalace nové nízkoteplotní sušárny kalů, která zvýší obsah sušiny v kalech až na 90 % a sníží tak množství produkovaných kalů na čtvrtinu. V obou případech se přitom jedná o technologie, které jsou sice ve světě v na vzestupu, v České republice však půjde o unikátní aplikaci v oboru vodovodů a kanalizací. Oba projekty budou dokončené v roce 2016.
V Karlových Varech byla v roce 2015 zahájena další významná investice do zvýšení spolehlivosti zásobování pitnou vodou. Napříč městem se postupně vybuduje nový náhradní zásobní řad, který povede z Tuhnic jednou větví do Staré Role a druhou přes Sokolský Vrch na úpravnu vody Březová. Nový vodovod zvýší kapacitu pro zásobování severozápadní části Karlových Varů a dalších napojených obcí, včetně Chodova a Ostrova. V případě potřeby náhradního zdroje bude možné navíc využít jeho část i pro přívod surové vody z řeky Ohře na úpravnu. V roce 2015 se vybudovalo necelých 2 km tohoto nového vodovodu. Ve městě byly dále rekonstruovány vodovodní a kanalizační sítě v souvislosti s plánovanými opravami povrchů komunikací.
V roce 2015 pokračovaly také investice do rozšiřování kanalizačních sítí, týkaly se přitom již i obcí pod 500 obyvatel. Nová kanalizace se například stavěla v Děpoltovicích, odpadní vody se odtud budou přečerpávat do Mezirolí a odvádět na čistírnu odpadních vod v Nové Roli, která byla v tomto roce zkapacitněna. Kanalizace se stavěla i v Mírové s napojením na čistírnu v Chodově. Oba tyto projekty byly dotačně podpořené ministerstvem zemědělství a budou dokončené v roce 2016. S podporou Karlovarského kraje byla v roce 2015 dokončena první etapa výstavby kanalizace v Chyši, která bude pokračovat v dalším roce. V roce 2015 došlo také k dalšímu rozšíření karlovarského vodovodu. Nově se na něj napojila část obce Stanovice, Hlinky, čímž se vyřešily dlouhodobé problémy s nedostatečnou vydatností dosud využívaného místního zdroje.
Na Tachovsku se v roce 2015 investovalo především do další modernizace úpravny vody Svobodka, hlavního zdroje tachovského skupinového vodovodu. Dokončila se zde výstavba nové kalové koncovky, kterou se vyřeší problémy s likvidací vodárenských kalů. Dosud se tyto kaly sušily a vyvážely, což bylo velmi zdlouhavé a nákladné. Nově se budou čerpat přímo do kanalizačního systému Tachova, kterým se odvedou ke zpracování na městskou čistírnu odpadních vod. Zde bude navíc využita zbytková kapacita vodárenského koagulantu ke zlepšení čištění odpadních vod v parametrech fosfor a nerozpuštěné látky.
Tachovského skupinového vodovodu se týkala i další investice - zkapacitnění vodojemu ve Ctiboři. Jedná se o čelní vodojem, ze kterého se pitná voda rozvádí do hlavních větví tachovského skupinového vodovodu, dnes zásobujícího zhruba 20 000 obyvatel. Vodojem byl rozšířen o další komoru a jeho kapacita se tak zvýšila o jednu třetinu.
Pokračovaly také investice do rozšiřování kanalizačních i vodovodních systémů. S dotační podporou Plzeňského kraje se například dokončilo kompletní odkanalizování Konstantinových Lázní i části Kladrub – Pozorky. Další krajem podpořená investice se týkala výstavby nového přivaděče z Chodové Plané, kterým se dovedla pitná voda z tachovského skupinového vodovodu do obce Výškov. Přivaděč bude poté v další etapě prodloužen až do Michalových Hor. Vyřeší se tím problémy těchto obcí s nedostatečnou vydatností dosud využívaných místních zdrojů.
V roce 2023 investovalo Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech do rozvoje a obnovy vodovodních a kanalizačních systémů v jeho správě téměř 300 milionů Kč, z toho více než třetinu pokrylo z vlastních zdrojů, které tvoří především nájemné a dividendy hrazené provozovatelem, společností Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s (Vodakva). Téměř sto milionů Vodakva vydala na obnovující opravy, další desítky milionů na modernizaci provozovaných zařízení, pořizování nové stavební techniky, mechanizací, přístrojů, IT technologií či zlepšování provozního zázemí.
Na čistírně odpadních vod Tachov byla v roce 2023 dokončena nová regionální sušárna kalů a zahájily se její provozní zkoušky. Tuto v ČR unikátní technologii, která umožní další zhodnocení čistírenských kalů, využívá sdružení již od roku 2016 na čistírně v Karlových Varech. Sušárna v Tachově bude stejně jako karlovarská sloužit pro zpracování kalů z celého regionu. Sušením se docílí odvodnění kalů až na 90% sušiny, násobně se tak zmenší objem produkovaného kalu a sníží se jeho hmotnost. Při procesu sušení zároveň dochází k likvidaci nebezpečných bakterií a patogenů obsažených v kalu a zajistí se tak jeho hygienická nezávadnost. Výsledkem je vysušený granulát, který se snadno skladuje i převáží a lze ho následně využít jako surovinu pro další zpracování, například v energetice nebo ve stavebnictví. Zařízení sušárny i související zázemí bylo umístěno do nevyužívaných objektů čistírny. Sušárna vysuší až 4000 tun odvodněného kalu ročně.
V roce 2023 pokračovalo další rozšiřování skupinových vodovodních systémů a napojování obcí či jejich částí, dosud zásobených z méně spolehlivých lokálních zdrojů. Tachovský vodovod se rozšířil do Boječnic u Boru a Souměře u Stráže. Žlutický vodovod se rozšířil do Horních Tašovic u Stružné, kde se v roce 2023 dokončila první etapa výstavby nového vodovodu.
V roce 2023 pokračovala výstavba nových kanalizačních systémů v členských obcích či jejich částech, s využitím moderní technologie tlakové kanalizace. Tlaková kanalizace má oproti klasické gravitační řadu výhod. Je více variabilní, využívá menší profily, jednoduše se umisťuje v terénu a přechod komunikací se dá snadněji řešit bezvýkopově pomocí protlaků. Tím se snižuje rozsah výkopových prací či spotřeba materiálu, tedy i celkové náklady, a urychluje výstavba. Navíc do ní nemůže natékat dešťová ani podzemní voda, nemusí se odlehčovat do vodních toků a zlepšuje tak zadržování vody v krajině. V roce 2023 se tato technologie využila pro výstavbu nové kanalizace ve Vykmanově, která se napojila na kanalizační systém Ostrova. Pokračoval rovněž projekt nové tlakové kanalizace v Brance u Halže, a to výstavbou kanalizačního výtlaku, kterým se budou odpadní vody odvádět do Horní Výšiny.
V řadě obcí se dostavěly chybějící části vodovodů a kanalizací. V Třískolupech u Přimdy byla dokončena chybějící část vodovodního systému, Pokračovala také další etapa dostavby vodovodu a kanalizace v Bublavě a Velkém Rybníku u Hroznětína. Sítě se doplnily také v Pšově, Konstantinových Lázních či Stříbře.
V Karlových Varech se jako každý rok realizovaly rekonstrukce vodovodů a kanalizací, spojené většinou s plánovanou výměnou povrchů komunikací. Rozsáhlou rekonstrukcí prošly sítě v ulici Vyšehradská. Vodovod se měnil v ulicích 5. května, Západní, Šumavská, Plzeňská, Rybářská, F.X.Šaldy, U Spořitelny, kanalizace v ulicích 5. května, Modenská, Svobodova, Nebozízek, Sokolovská či Lidická.
Na čistírně v Karlových Varech se vybudoval nový vstup do areálu, včetně parkoviště, a zahájila se rekonstrukce pláště kotelny a vstupní čerpací stanice. Pokračovaly také stavební úpravy provozních budov na úpravně Žlutice. Rekonstruovaly se i další objekty, například vodojem Měděnec.
Na území sdružení se za třicet let jeho existence rozšířily skupinové vodovodní systémy, které dnes zásobují pitnou vodou přes 90% obyvatel. V poslední době se výrazně investuje do dalšího zabezpečování těchto systémů. Úpravny se rekonstruovaly, intenzifikovaly, automatizovaly a vybavily moderními technologiemi, včetně ultrafitlrace, které zajistí spolehlivou dodávku pitné vody i v případě zhoršení kvality přírodního zdroje. Veškerá zařízení vodovodních systémů se propojila v rámci řídicího počítačového systému a jsou pod nepřetržitou kontrolou. Optimalizovala se rezervní kapacita vodojemů a pořídily se záložní zdroje elektřiny. V roce 2023 se připravovaly dva významné projekty, jejichž společným cílem je další zabezpečení a zdvojení hlavních řadů vodovodních systémů a také zajištění náhradních zdrojů pro případ potřeby.
První z těchto investic je připravovaná výstavba nového řadu, kterým se zdvojí hlavní přívod pitné vody do Oblastního vodovodu Karlovarska. Tento vodovod zásobuje pitnou vodou 40% obyvatel kraje. Voda se do něj dodává z úpravny Březová, jejímž zdrojem je nádrž Stanovice. Z úpravny vede hlavní přivaděč do čelních vodojemů na Sokolském vrchu, přes něž se voda rozvádí do dalších větví pro zásobování K. Varů, ale také Ostrova, Nové Role, Chodova, Jáchymova a dalších obcí. Nové potrubí o délce 3,4 km bude sloužit pro zabezpečení tohoto důležitého přivaděče, který je v současnosti jedinou dopravní trasou mezi úpravnou a vodojemy na Sokolském vrchu. V další etapě se do budoucna plánuje prodloužení nového řadu směrem do Tuhnic. Bude se pak moci využít v případně mimořádných situací i pro náhradní zásobování úpravny Březová surovou vodou z řeky Ohře.
Druhou investicí je připravované propojení skupinových vodovodů Žlutice, Tachov a Stříbro. Vytvoří se tím rozsáhlá vysoce kapacitní a zabezpečená vodárenská soustava, na niž se budou moci napojit další obce či jejich části. Propojení by vzniklo rozšířením žlutického vodovodu západním a jižním směrem, nové přivaděče by měly mít délku více než 70 km. Projekt bude realizován na etapy, v závislosti na tom, zda se podaří získat dotace na jednotlivé akce.
V roce 2014 pokračovaly v Karlových Varech dva významné investiční projekty, jejichž dokončení se plánuje do roku 2016. První projekt se týkal nejvýznamnějšího vodárenského objektu sdružení – úpravny vody Březová, ze které se dnes zásobuje pitnou vodou třetina obyvatel Karlovarského kraje. Úpravna prochází od roku 2011 postupnou rekonstrukcí, v rámci níž dochází ke stavebním úpravám jednotlivých provozních budov i k výměně dožilých technologických celků a dokončení jejich kompletní automatizace. Nejvýznamnější součástí rekonstrukce je ovšem modernizace technologie úpravy. V roce 2014 na úpravně probíhaly přípravné práce na instalaci třetího stupně úpravy tzv. ultrafiltrace. Ve světě se jedná o progresivní technologii, v České republice však půjde o její první vodárenskou aplikaci. Tato technologie odstraní pomocí membrán veškeré mikrobiologické znečištění a zvýší tak účinnost úpravy pitné vody i v případě možných sezónních výkyvů biologické kvality vody ve Stanovické nádrži. Navíc umožní v případě potřeby okamžitě začít upravovat vodu z rezervního zdroje – řeky Ohře, odkud se na úpravnu vybuduje nový přívodní řad, který bude za běžného stavu alternativním zásobním řadem napříč Karlovými Vary.
Druhý projekt se týkal karlovarské čistírny odpadních vod. V současné době jsou stabilizované a odvodněné kaly z této čistírny ukládány na řízenou skládku. Toto řešení je však do budoucna neudržitelné, vzhledem k tomu, že česká legislativa v souladu s evropskou požaduje výrazně snížit množství biologického odpadu ukládaného na skládky. Proto se v roce 2014 připravoval projekt instalace nízkoteplotní sušárny kalů, jehož dokončení se plánuje do roku 2015. Nová sušárna bude schopná zvýšit obsah sušiny v kalech na více než 90 % a snížit tak objem produkovaných kalů na čtvrtinu.
Pokračovaly také investice do rozšiřování kanalizačních sítí a modernizace a výstavby dalších čistíren odpadních vod. S pomocí dotace ministerstva zemědělství se dobudoval kanalizační systém v Božičanech a začala výstavba kanalizace v Děpoltovicích, oba systémy budou napojeny čerpáním na modernizovanou a rozšířenou čistírnu odpadních vod v Nové Roli. Kanalizace se začala stavět také v Mírové s napojením na čistírnu v Chodově. Vybudovala se nová čistírna v Chýši, kde se v roce 2015 dostaví i kanalizace. Pokračovaly také výměny nevyhovujících septiků a štěrbinových nádrží za nové čistírny odpadních vod, v roce 2014 se takto dokončily nové čistírny v Teplé – Nové Farmě a v Pšově. S podporou evropského programu Cíl 3 se dále dokončily investice do odvádění odpadních vod na Vejprtsku, realizované v rámci společného německo-českého projektu Čisté vody horního Krušnohoří. Jednalo se o napojení Háje na nový kanalizační systém Loučné a vybudování nové stanice pro příjem kalů na čistírně odpadních vod ve Vejprtech.
V roce 2014 se na Oblastní vodovod Karlovarska, zásobovaný z úpravny vody Březová, nově napojila část Jáchymova a oblast podkrušnohoří severně od Ostrova, dosud zásobené z úpravny vody Myslivny, doplňkově pak z úpravny vody Plavno. Došlo tak k propojení jáchymovského a karlovarského vodovodního systému a optimalizaci kapacit distribuční sítě. Také se v tomto roce vybudoval nový přívodní řad do Bublavy z vodovodní sítě sousedního německého Klingenthalu, na který by měla dále navázat výstavba vodovodu v obci.
V jižní části provozovaného území se v roce 2014 investovalo především do modernizace a výstavby čistíren odpadních vod. V Halži byla vystavěna nová moderní čistírna odpadních vod v místě čistírny původní. Také byla v tomto roce dokončena modernizace a intenzifikace čistírny odpadních vod v Kladrubech. Tato akce byla spojená i s dostavbou chybějící kanalizace v části obce.
Investice v tomto regionu se dále týkaly optimalizace kapacit vodovodní sítě a rozšiřování vodovodů s kvalitním a spolehlivým zdrojem surové vody. Byl dokončen nový přívodní řad z Bezdružic do Řešína, kterým se tato část obce napojila na skupinový vodovod Žlutice – Toužim. Z důvodu zvýšení kapacity distribuční sítě a její optimalizace byl rozšířen vodojem ve Ctiboři a prodloužen vodovod z Kyjova do Chodové Plané. Také byla dokončena výstavba nového přiváděcího řadu ze Starého Sedla přes Darmyšl do Racova. Staré Sedlo i Darmyšl tak nyní využívají kvalitní zdroj z Racova a jejich původní nespolehlivé zdroje mohly být odstaveny. Obdobně byl v roce 2014 napojen Hostíčkov na skupinový vodovod Boněnov – Lestkov.
V roce 2014 byla také zahájena rekonstrukce kalové koncovky na úpravně vody Svobodka. Po výstavbě nové akumulační komory a kanalizačního výtlaku budou kaly z této čistírny přečerpávány do stokové sítě města Tachov a odváděny na centrální čistírnu odpadních vod.
Na Karlovarsku se v roce 2017 realizovala řada projektů na zlepšení odvádění a čištění odpadních vod v menších obcích. Většina z těchto projektů byla podpořená dotací Karlovarského kraje či MZe. V Pšově se dokončila nová moderní mechanicko-biologická čistírna odpadních vod, která nahradila původní štěrbinovou nádrž. Obdobný projekt se realizoval ve Štědré, i zde byla původní štěrbinová nádrž, která nezajistila dostatečnou úroveň čištění odpadních vod, nahrazena novou mechanicko-biologickou čistírnou. Intenzifikace čištění odpadních vod se realizovala i v Tepličce. V obci byly původně na každém břehu Teplé dvě samostatné kanalizace zakončené septikem s přepadem do řeky. V rámci projektu byly obě kanalizace propojeny, jeden septik se přestavěl na čerpací stanici a v místě druhého pak byla vybudovaná moderní plně automatizovaná čistírna odpadních vod. Nová čistírna se postavila také ve Vrbici. Nahradila tak původní štěrbinovou nádrž, do které byla zaústěna část původní obecní kanalizační sítě. Navíc se v obci dostavěly i chybějící části kanalizace, tak aby byly veškeré odpadní vody ze stávající zástavby přivedeny do nové čistírny. Nová kanalizace se dokončila také v Mírové, Horách a Dražově.
Dále se investovalo do rozšiřování skupinových vodovodů a výstavby nových vodovodních sítí, opět s podporou MZe či kraje. Kvalitní pitné vody se dočkala Bublava, kde byly dokončeny poslední části nové vodovodní sítě, včetně nového vodojemu. Voda se do Bublavy přivádí ze sousedního německého Klingenthalu. Nová vodovodní síť se dokončila dále ve Vojkovicích i v jejich místní části Jakubově. Zatím je tato síť zásobena z místních podzemních zdrojů, do budoucna se plánuje napojení obce na karlovarský vodovod. Kvalitní zdroj pitné vody získala také Dlouhá Lomnice. Byl sem vystavěn nový přivaděč, kterým se tato část Bochova napojila na žlutický vodovodní systém. Původní místní nespolehlivý zdroj tak mohl být odstaven.
Projekty se týkaly i další optimalizace vodovodních sítí. Například pro posílení kapacity vodovodu v Háji u Loučné byl vystavěn nový přivaděč z Klínovce. Využilo se přitom původní potrubí určené v minulosti pro zásobení Klínovce z prameniště nad Hájem. Dokončila se také výstavba nového vodovodu z Tuhnic do Staré Role, který posílí kapacitu zásobování a zajistí náhradní trasu z pravého na levý břeh Ohře. V Horním Slavkově se pak postavila nová čerpací stanice a zlepšily se tím tlakové poměry ve vodovodu zásobujícím vězeňský areál.
Na Rakovnicku se v roce 2017 dokončila výstavba nové čistírny odpadních vod v Křivoklátě, která bude po realizaci plánované kanalizační sítě sloužit jak Křivoklátu, tak sousednímu Městečku.
Také na Tachovsku pokračovaly investice do zlepšování odvádění a čištění odpadních vod, opět s cílem co nejlépe využít již vybudovaných zařízení. Příkladem takovéto optimalizace je řešení odkanalizování Svobodky. Místo nákladné rekonstrukce nevyhovující místní čistírny byly odpadní vody ze Svobodky svedeny do areálu úpravny pitné vody, kde byl již v minulosti vystavěn výtlak do kanalizačního systému města Tachov. S podporou Plzeňského kraje byla v roce 2017 dokončena dostavba chybějící kanalizace ve východní části obce Tisová. Také se realizovala intenzifikace čistírny odpadních vod v Rozvadově, kterou se téměř ztrojnásobila její kapacita. Investovalo se i do rozvoje vodovodů, byl dokončen nový vodovodní řad pro lokalitu Svatá Anna a zahájila se výstavba nového přivaděče vody z Benešovic do Svojšína, kterým se posílí současný kapacitně nevyhovující podzemní zdroj a zajistí bezproblémové zásobování Svojšína a okolních vesnic pitnou vodou.
Prohlédněte si fotografie investic realizovaných v roce 2017
Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech investovalo do obnovy a rozvoje vodovodů a kanalizací v jeho správě v roce 2022 zhruba 300 milionů Kč, z toho více než třetinu pokrylo z vlastních zdrojů, které tvoří především nájemné a dividendy hrazené společností Vodárny a kanalizace Karlovy Vary (Vodakva). Přes 70 milionů Vodakva vydala na obnovující opravy, další desítky milionů na modernizaci provozovaných zařízení, pořizování nové stavební techniky, mechanizací, přístrojů, IT technologií či zlepšování provozního zázemí.
Městečko a Křivoklát dlouhodobě plánovaly výstavbu nového vodovodního i kanalizačního systému. Obce měly vybudované jen části veřejného vodovodu, jinak se využívaly domovní či obecní studně. Původní zdroje však nebyly příliš vydatné a často se musely řešit problémy s nedostatkem vody. Chyběla zde i soustavná kanalizační síť. Po vstupu Městečka a Křivoklátu do Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech v roce 2015 se začal připravovat projekt, který navrhl vystavět nový vodovodní systém s kapacitním zdrojem pro zásobování obou obcí a systém tlakové kanalizace se společnou čistírnou odpadních vod.
V roce 2017 se dokončila nová mechanicko-biologická čistírna odpadních vod v Křivoklátě s kapacitou 1950 ekvivalentních obyvatel. V roce 2019 se v Městečku připravily dvě nové studně osazené čerpadly, které slouží jako zdroj vody pro obě obce. Následující rok se položil zásobní řad z Městečka na okraj Křivoklátu v délce 3,6 km a zahájila se výstavba vodovodního i kanalizačního systému v Městečku, která se dokončila začátkem roku 2022. V roce 2021 se začal stavět vodovod a koncem roku i kanalizace v sousedním Křivoklátě. Obě sítě se dostavěly koncem roku 2022. V tomtéž roce se ještě v Městečku postavil nový vodojem vedle studní, který bude sloužit pro akumulaci jímané vody. Délka nového vodovodu v obou obcích je necelých 16 km, kanalizace více než 13 km. Investice (včetně nové čistírny odpadních vod a vodojemu) dotačně podpořilo Ministerstvo zemědělství, na vodovod a kanalizaci v Městečku přispěl i Středočeský kraj.
V roce 2022 pokračovala výstavba druhé regionální nízkoteplotní sušárny kalů na čistírně odpadních vod v Tachově. První vznikla již před šesti lety na čistírně v K. Varech. Sušením se docílí odvodnění kalů až na 90% sušiny, násobně se tak zmenší objem produkovaného kalu a sníží se jeho hmotnost. Při procesu sušení zároveň dochází k likvidaci nebezpečných bakterií a patogenů obsažených v kalu a zajistí se tak jeho hygienická nezávadnost. Výsledkem je vysušený granulát, který se snadno skladuje i převáží a lze ho následně využít jako surovinu pro další zpracování.
Nová sušárna i související zázemí byly umístěny do původních nevyužívaných objektů čistírny. V rámci investice se vybudoval také nový dopravník kalu a objekt pro příjem kalu. Samotné zařízení sušičky je totožné s tím, které se využívá v K. Varech. Stavební práce na sušárně byly dokončeny v roce 2022, začátkem roku 2023 se ještě doplní související technologie. Nová sušárna by měla sloužit pro zpracování čistírenských kalů z celého tachovského regionu. Její plné spuštění do provozu však bude dále záviset na aktuální energetické situaci.
V polovině roku se začala po zkušebním provozu používat v terénu první mobilní úpravna, jejíž výrobu zajistili pracovníci Vodakvy vlastními silami. Mobilní úpravna využívá moderní a v ČR unikátní technologii ultrafiltrace, která byla již dříve instalovaná na úpravnách Březová, Svobodka a Nová Ves. Má sloužit především k řešení problémů se sezónními výkyvy kvality menších vodních zdrojů, využije se ale také například pro testování při přípravě dalších projektů instalace ultrafiltrace. Zařízení úpravny je umístěné ve speciální kontejnerové nástavbě, dá se tak snadno převážet na různá místa. Úpravna vyrobí jeden litr pitné vody za vteřinu a má vlastní automatizovaný systém řízení. V současné době je umístěna ve Stráži nad Ohří, kde je napojena na podzemní vrty, jejichž kvalita se především v letním období často zhoršovala. Úpravna zajistí spolehlivou úpravu pitné vody, která bude následně odtékat do vodojemu. Bude zde umístěna do doby, než se realizuje plánované napojení obce na Oblastní vodovod Karlovarska.
Brod nad Tichou je od roku 2022 novým členem sdružení. Začátkem prosince 2022 obec dokončila nový kanalizační systém s čistírnou odpadních vod, hrazený z obecního rozpočtu a dotačně podpořený Ministerstvem zemědělství a Plzeňským krajem. Celkem se zde položily necelé dva kilometry kanalizačního potrubí. Kanalizace je zakončená moderní automatizovanou mechanicko-biologickou čistírnou s kapacitou 300 ekvivalentních obyvatel. Výstavbu kanalizace obec připravovala ve spolupráci se sdružením a techniky Vodakvy. Původní projekt počítal s gravitační kanalizací, na základě doporučení techniků byl však přepracován na tlakový systém. S touto moderní technologií využívající domovní čerpací stanice odpadních vod má sdružení dlouhodobě výborné zkušenosti. Tlaková kanalizace je více variabilní, využívá menší profily, jednoduše se umisťuje v terénu a přechod komunikací se dá snadněji řešit bezvýkopově pomocí protlaků. Tím se snižuje rozsah výkopových prací či spotřeba materiálu, tedy i celkové náklady, a urychluje výstavba. Navíc do ní nemůže natékat dešťová ani podzemní voda, nemusí se odlehčovat do vodních toků a zlepšuje tak zadržování vody v krajině. Technologii do domovních čerpacích stanic odpadních vod dodává na své náklady Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech.
Dále se rozšiřovaly skupinové vodovody jako náhrada nespolehlivých lokálních zdrojů. Voda z Oblastního vodovodu Karlovarska se po výstavbě nové automatické tlakové stanice bude dodávat do horní části Krásného Lesa. V Jáchymově byla ve vodojemu dolního pásma zřízena nová čerpací stanice, voda z úpravny Březová se pak bude dodávat i do středního pásma, dosud zásobeného z úpravny vody Myslivny. Začal se stavět nový přivaděč pitné vody pro lokalitu Loučná – Háje, v souvislosti s chystaným rozvojem této oblasti. Voda se sem bude čerpat z bývalé těžební šachty důlního díla na Kovářské. Rozšiřuje se také tachovský vodovod, nově se na něj napojí Boječnice u Boru a Soumeř u Stáže.
Chybějící části vodovodu a kanalizace se dostavěly v Radošově (Za Mokřadem a levý břeh Ohře) a v Halži (Finské domky). Dokončila se výstavba nové tlakové kanalizace v Těchlovicích u Stříbra a zahájila se dostavba vodovodu v Třískolupech u Přimdy. Další etapou pokračovala také výstavba vodovodů a kanalizací v Bublavě a v rekreační lokalitě Velký Rybník u Hroznětína.
Jak každý rok i v roce 2022 se investovalo do rekonstrukcí vodovodů a kanalizací v řadě ulic K. Varů, ale i dalších obcí, většinou v souvislosti s plánovanou opravou komunikací. V Jemnici u Tisové došlo ke kompletní výměně rozvodných řadů za nové. Pokračovaly také obnovující opravy vodovodů, kanalizací i souvisejících objektů a zařízení hrazené provozovatelem.
Na Karlovarsku se v roce 2018 investovalo do rozšiřování žlutického skupinového vodovodu. Nově se na něj napojily Kojšovice a Krásný Hrad, místní části Toužimi. V rámci projektu, podpořeného dotací z Karlovarského kraje, se vybudovaly necelé čtyři km vodovodních řadů. Vyřešily se tím problémy s nedostatkem vody z dosud využívaných studní. Žlutický vodovod se rozšířil také do Pšova, včetně jeho místních částí Močidlec a Kobylé. Nový přivaděč do Pšova, dlouhý 3,3 km, se napojil na žlutický systém ve Zbraslavi. Po jeho dokončení se mohl odstavit dosud využívaný vrt v Močidlci, jehož kvalita i vydatnost byly velmi kolísavé. V roce 2018 se také zahájily práce na napojení Ratiboře a Veselova, místních částí Žlutic, na žlutický vodovod. Mezi Žluticemi, Veselovem, Verušicemi a Ratiboří bude položeno zhruba osm kilometrů nových vodovodních řadů. Projekt bude pokračovat v roce 2019, dotačně ho podpoří MZE.
V roce 2018 pokračovaly také investice do dostavby kanalizací. Dokončila se první etapa výstavby nového kanalizačního systému v obci Štědrá. Již v roce 2017 zde byla přestavěna původní štěrbinová nádrž, do které se sváděly odpadní vody z části obce s panelovými a bytovými domy, nahrazena mechanicko-biologickou čistírnou s dostatečnou kapacitou, tak aby se na ni mohly napojit i další dosud neodkanalizované části obce. Kanalizační systém se ve Štědré staví ve dvou etapách. V rámci první etapy se vyřešilo odkanalizování východní části obce, západní část by se měla odkanalizovat v rámci druhé etapy v roce 2019. Výstavbu nové čistírny i první etapu kanalizace dotačně podpořil Karlovarský kraj. V roce 2018 byla také zahájena další etapa dostavby kanalizace v Abertamech, která bude pokračovat v roce 2019.
Investovalo se také do zlepšování čištění odpadních vod. V obci Močidlec byly původně splašky sváděny do septiku, který nezajišťoval dostatečnou úroveň čištění odpadních vod. Tento septik byl v roce 2018 nahrazen moderní mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod, projekt dotačně podpořil Karlovarský kraj. V roce 2018 byla také zahájena modernizace a intenzifikace čistírny odpadních vod ve Stružné. V rámci projektu se vystaví nová čistírenská linka se zvětšeným a modernizovaným biologickým stupněm a rozšíří se kapacita kalového hospodářství. Čistírna bude také kompletně automatizovaná. Projekt bude dokončen v roce 2019, dotačně ho podpoří Ministerstvo zemědělství ČR
V roce 2018 dále pokračovaly investice do rekonstrukce vodovodních a kanalizačních sítí v Karlových Varech, v souladu s plánovaným opravami povrchů komunikací. Rekonstrukcí prošly vodovody v ulicích Pražská, Žižkova, Varšavská, Kysibelská, Východní či Ondříčkova a dále části vodovodů v Počernech, Rosnicích či Sedleci. V ulicích Závodu Míru a Luční Vrch se opravila kanalizace, a to s využitím moderních bezvýkopových technologií. Tyto technologie jsou nejen úspornější a rychlejší, ale také ohleduplnější vůči okolí. Vyžadují totiž minimální zásahy do komunikací a neomezují příliš dopravu a provoz ve městě. Rekonstrukce vodovodů a kanalizací s realizovaly také v dalších obcích.
Na úpravně vody Březová, zásobující pitnou vodou třetinu obyvatel Karlovarského kraje, byla v roce 2018 instalována nová technologie elektrochlorace. Tato technologii zajistí výrobu desinfekčního prostředku přímo na místě elektrolýzou z roztoku potravinářské soli a nahradí tak dřívější dávkování plynného chloru, které s sebou přinášelo bezpečnostní rizika.
Také na Tachovsku se v roce 2018 investovalo do rozšiřování a propojování vodovodů. Na konci roku 2018 se s dotační podporou MZE dokončila výstavba nového přivaděče do Svojšína, kterým se vyřešilo zásobování celé oblasti pitnou vodou. Svojšín, Řebří, Nynkov i Holyně byly dosud zásobovány ze společného podzemního zdroje. Jeho vydatnost však byla nedostatečná, především v letním období. Proto bylo navrženo posílit tento zdroj o prameniště Pražka, které se dosud využívalo pouze pro obec Benešovice. Z Benešovic se vybudoval nový čtyři kilometry dlouhý vodovodní přivaděč. Součástí projektu byla také výměna strojní technologie v čerpací stanici Pražka a úpravy vystrojení vodojemů Lom a Svojšín. Na nový přivaděč se po jeho dokončení napojí také Lom u Stříbra, bude na něm připravena i odbočka pro budoucí napojení osady Pražka. Do budoucna se jako konečné řešení plánuje napojit celý tento nový systém na skupinový vodovod Stříbro.
Nový vodovodní přivaděč se vybudoval také z Tisové do Jemnice. I tato část obce se tak napojila na tachovský skupinový vodovod a původně využívaný místní zdroj s kolísavou kvalitou mohl být odstaven. V rámci projektu se zároveň vyřešilo i čištění odpadních vod z jemnické kanalizace. Původní septik byl přebudován na čerpací stanici a v souběhu s novým vodovodem se položil nový kanalizační výtlak, kterým se budou odpadní vody přečerpávat na čistírnu odpadních vod v Tisové. Celý projekt byl dotačně podpořen Plzeňským krajem.
Další investice se týkaly dostavby kanalizací i zlepšování čištění odpadních vod. V roce 2018 bylo dokončeno kompletní odkanalizování Starého Sedliště. Západní část obce a jeho místní část Úšava byly dosud bez kanalizace. V rámci projektu se zde vybudoval nový tlakový kanalizační systém a napojil se na obecní čistírnu, kde se čistí odpadní vody z ostatních částí Starého Sedliště. Tlaková kanalizace je moderní technologie, kterou sdružení v současnosti preferuje pro dostavbu kanalizací. Má totiž daleko nižší investiční náklady a navíc zajistí důsledné oddělení odpadních vod od dešťových či podzemních a lépe tak vyhovuje současným legislativním požadavkům. Nemovitosti se na ni napojují pomocí samostatných domovních čerpacích stanic, čerpadla a související technologii do nich dodává zdarma provozní firma Vodakva. Projekt tlakové kanalizace byl podpořen dotací z Plzeňského kraje.
V roce 2018 byly dále s dotační podporou MZE zahájeny práce na výstavbě nové mechanicko-biologické čistírny odpadních vod v Boru na sídlišti Vysočany. Nová čistírna vznikne přestavbou původní štěrbinové nádrže, která byla nevyhovující jak po stránce technické, tak provozní. Bude zastřešená a plně automatizovaná, biologické čištění bude řešeno kompaktním biologickým reaktorem, tvořeným aktivační a dosazovací nádrží. Součástí projektu je i nová vstupní podzemní čerpací stanice. Projekt bude dokončen v roce 2019.
Pokračovaly také investice do moderních technologií. Na úpravně vody Svobodka začaly práce na instalaci třetího stupně úpravy pitné vody - ultrafiltrační jednotky. Tuto moderní membránovou technologii začalo sdružení využívat před dvěma lety jako vůbec první v České republice na své největší úpravně Březová. Vzhledem k vynikajícím provozním výsledkům bylo rozhodnuto instalovat ji také na dalších velkých úpravnách sdružení. Ultrafiltrace využívá k filtrování vody membrány, které dokáží zachytit všechny nerozpuštění látky do velikosti bakterií a virů. Zajistí tak bezpečnou úpravu pitné vody i v případě zhoršení kvality využívané povrchové vody a umožní výrazně snížit množství chlóru dávkovaného pro hygienické zabezpečení vody v rozvodné síti. Instalaci ultrafiltrace na Svobodce zajišťuje Vodakva z větší části vlastními pracovníky a také se výrazně podílí na jejím financování. Její dokončení se plánuje do roku 2019.
Největší investiční akcí, kterou VSOZČ dokončilo, bylo propojení oblastního vodovodu Karlovarska se skupinovým vodovodem Ostrov. Stavba přivaděče pitné vody do Ostrova byla dokončena v roce 2000 a umožnila zajistit dodávku kvalitní pitné vody do celého regionu Ostrovska pro přibližně 50 tisíc obyvatel. Tato investice v hodnotě 150 mil. Kč byla podpořena ministerstvem zemědělství částkou 95,815 mil. Kč.
Výstavba souboru sedmi staveb byla dokončena v roce 2000. Na skupinový vodovod Žlutice - Toužim byly nově napojeny Otročín, Brť a Teplá a byla zkvalitněna dodávka pitné vody i pro Krásné Údolí a Útvinu. Celkové náklady této investiční akce dosáhly 19,9 mil. Kč.
V rámci této investiční akce byla vybudována nová kanalizační síť o délce 2,4 km, která propojila existující kanalizační systémy, zakončené volnými výústěmi do řeky Teplé, a napojila je na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod. Stavba byla dokončena v roce 2000 a byla financována z prostředků VSOZČ, za finanční podpory SFŽP. Investiční náklady na celou akci dosáhly 28,5 milionů Kč.
Na jaře 2016 byly v Karlových Varech dokončeny instalace dvou v České republice unikátních technologií: ultrafiltrace na úpravně pitné vody Březová a nízkoteplotní sušárny kalů na čistírně odpadních vod v Drahovicích.
Úpravna vody Březová procházela již od roku 2011 rozsáhlou rekonstrukcí, v rámci níž se provedly stavební úpravy provozních budov, vyměnila se dosloužilá technologická zařízení a dále se zvýšila automatizace provozu. Již od počátku rekonstrukce se připravovalo rozšíření technologie úpravy vody o třetí stupeň, který lépe vyrovná sezónní výkyvy kvality vody v nádrži Stanovice, především v souvislosti s rozvojem sinic a řas, a zároveň bude spolehlivým řešením výroby pitné vody z náhradního zdroje (například řeky Ohře či Teplé). Po zvážení možných variant doplnění technologie bylo rozhodnuto využít jednu z moderních a ve světě velmi rozšířených membránových technologií – ultrafiltraci. Ultrafiltrační membrána zachytí mikroorganismy až do velikosti virů a zajistí bezpečnou úpravu pitné vody. Projekt instalace ultrafiltrační jednotky se realizoval od roku 2013, projektantem a hlavním dodavatelem byla Vodakva, jeho celkové náklady dosáhly 45 milionů Kč.
Druhá unikátní technologie se týkala zpracování čistírenských kalů. V poslední době se v ČR prosadila legislativa proklamující snižování objemu ukládaných organických materiálů do skládek. Také se stále zpřísňují požadavky na zjišťování nezávadnosti kalů, čímž se dále problematizuje využívání kalů v zemědělství. Do budoucna se tím významně omezí současné možnosti umístění kalů z komunálních čistíren. Proto se sdružení rozhodlo využít v západní Evropě velmi rozšířenou technologii sušení kalů, která nejen že výrazně sníží finální objem produkovaných kalů, ale také zásadně zlepší podmínky pro jejich transport i případné další energetické využití. Pro sušárnu kalů byla na karlovarské čistírně vystavěna nová hala, v rámci projektu se také dobudovala třetí odstředivka pro zvýšení kapacity odvodňovací linky. Nová sušárna vysuší kaly pomocí horkého vzduchu až na 90 % sušiny a celkový objem kalů produkovaných na čistírně se tím sníží zhruba na čtvrtinu. Celkové náklady projektu, včetně rozšíření odvodňovací linky, dosáhly 60 milionů Kč.
V roce 2016 se investovalo i v dalších částech Karlovarského kraje, a to především v souvislosti s rozšiřováním kanalizačních sítí do menších obcí či dosud neodkanalizovaných částí obcí. S dotační podporou Ministerstva zemědělství se dokončila nová kanalizace v Děpoltovicích a Mírové. Odpadní vody se z těchto nových kanalizačních systémů budou přečerpávat na čistírny odpadních vod v Nové Roli a Chodově. V souvislosti s tím se rozšířila a modernizovala čistírna odpadních vod v Nové Roli. Nový kanalizační systém se dokončil také v Chyši, opět s podporou MZE. Zahájila se výstavba kanalizace v Dražově, kterou podpoří kromě MZE i Karlovarský kraj, a dostavba kanalizace v Horách a Abertamech.
Investice se týkaly i vodovodních sítí, pokračovala dostavba vodovodu v obci Bublava a zahájila se výstavba vodovodu z vodojemu Klínovec do Háje u Loučné, kterým se tato obec jako první za hranicemi Karlovarského kraje napojí na Oblastní vodovod Karlovarska.
Na Tachovsku se investice týkaly především dalšího rozšiřování tachovského skupinového vodovodu. V roce 2016 se dokončil nový přivaděč z Chodové Plané do Výškova a Michalových Hor. Michalovy Hory byly původně zásobeny z podzemního zdroje, který však v létě často vysychal. Výškov neměl žádný veřejný vodovod. Novým přivaděčem se obě části městyse napojily na tachovský skupinový vodovod, zásobující více než 20 000 obyvatel tohoto regionu. Projekt byl rozdělen do dvou etap, první část byla podpořena dotací Plzeňského kraje a druhá Ministerstva zemědělství.
Pokračovaly zde také projekty rozšiřování kanalizací do dosud neodkanalizovaných částí obcí i výstavby nových kanalizačních systémů. V roce 2016 byly dokončeny chybějící části kanalizace ve Svojšíně, Bezdružicích nebo Studánce, kde projekt dotačně podpořilo Ministerstvo zemědělství. V tomto roce se také zahájila dostavba kanalizace ve východní části obce Tisová a intenzifikace čistírny odpadních vod v Rozvadově.
V roce 2019 investovalo Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech do obnovy a rozvoje vodárenské infrastruktury v jeho správě zhruba 180 milionů Kč, ať už z vlastních zdrojů, nebo s využitím dotací či půjček. Provozní společnost Vodakva investovala zhruba 40 milionů Kč do zavádění nových technologií a 30 milionů do větších oprav provozovaných zařízení. Další desítky milionů pak společnost vynaložila na nákup nové stavební techniky, mechanizací, přístrojů, IT technologií či do zlepšování provozního zázemí.
Na úpravně vody Svobodka, zásobující tachovský region, se v roce 2019 dokončovala instalace nové ultrafiltrační jednotky. Tuto moderní technologii zavádí Vodakva na vlastní náklady a také z větší části vlastními pracovníky, včetně programování ovládacího softwaru. Ultrafiltraci začala firma využívat jako první v ČR před třemi lety na úpravně Březová. Její membrány zachytí všechny nerozpuštěné látky do velikosti bakterií a virů. Zajistí tak bezpečnou úpravu i při zhoršené kvalitě a navíc umožní snížit množství dávkovaných desinfekčních prostředků. Nová ultrafiltrační jednotka bude na úpravně Svobodka spuštěna do provozu začátkem roku 2020.
Přestavba kanalizačního systému v Abertamech se připravovala již dlouhodobě. Původní městský kanalizační systém nezajišťoval dostatečné čištění odpadních vod a polovina obyvatel nebyla na kanalizaci napojena vůbec. Již v roce 2016 byla původní malá čistírna přebudována na čerpací stanici a výtlakem se odpadní vody z části města začaly přečerpávat do kanalizačního systému Perninku. V loňském roce pokračovala další etapa projektu, dotačně podpořená Ministerstvem zemědělství ČR, v rámci níž se vystaví další dvě čerpací stanice, vybudují se kanalizační výtlaky a položí se chybějící části kanalizace, tak aby se odpadní vody z celého města odváděly na čistírnu odpadních vod v Perninku. Projekt bude dokončen v roce 2020.
Ani Bražec dosud neměl soustavný obecní kanalizační systém, pouze částečnou kanalizaci s nevyhovující čistírnou. Proto bylo rozhodnuto vybudovat zde nový kanalizační systém s využitím moderní technologie tlakové kanalizace Nejenže má tato kanalizace výrazně nižší náklady na výstavbu, ale je také ohleduplnější vůči životnímu prostředí. Na tlakovou kanalizaci se nemovitosti připojují pomocí domovních čerpacích stanic, nemůže do ní natékat dešťová ani podzemní voda a nemusí se odlehčovat do vodních toků. Nepotřebuje ani pravidelné čištění či kanalizační šachty. U souvislých tlakových systémů dodává technologii do domovních čerpacích stanic Vodakva zdarma a také se stará o její bezporuchový provoz. V obci bylo položeno cca 3,2 km kanalizačních stok, odpadní vody se novým výtlakem o délce 2,4 km odvádějí do kanalizačního systému města Bochov. Projekt dotačně podpořil Karlovarský kraj.
Tlaková kanalizace se využila také při dostavbě chybějících částí kanalizace v Cebivi (projekt dotačně podpořil Plzeňský kraj), či v Chodově ve Vintířovské ulici. V Květnové se realizovala první etapa výstavby nového kanalizačního systému, zatím byl položen kanalizační výtlak pro odvedení odpadních vod do Vykmanova, kde se napojí na ostrovský kanalizační systém. Obdobně v Okrouhlém Hradišti byl zatím v první etapě, s podporou Plzeňského kraje, položen kanalizační výtlak pro dopravu odpadních vod na čistírnu v Konstantinových Lázních. Další etapy projektů budou pokračovat v roce 2020. Nový tlakový kanalizační systém, spolu s novým vodovodem, se položil v rekreační lokalitě Velký Rybník, také tuto investici dotačně podpořil Karlovarský kraj.
V Boru na sídlišti Vysočany se v roce 2019 s dotační podporou MZE vybudovala nová mechanicko-biologická čistírna odpadních vod, která nahradila původní nevyhovující štěrbinovou nádrž. Čistírna ve Stružné prošla modernizací i intenzifikací. Vystavila se zde nová čistírenská linka s biologickým stupněm a rozšířila se kapacita kalového hospodářství. Čistírna byla také plně automatizovaná. I tento projekt dotačně podpořilo MZE.
V roce 2019 pokračovalo rozšiřování skupinového vodovodu Žlutice. S dotační podporou MZE se dokončilo napojení Ratiboře a Veselova, místních částí Žlutic. Nový přivaděč se napojil na skupinový systém ve Verušicích. Veselov dosud neměl veřejný vodovod, proto zde byly v rámci projektu vybudované také nové rozvodné řady. V Ratiboři se pak mohl odstavit dosud využívaný nekapacitní lokální zdroj. Koncem roku se na žlutický vodovod nově napojil také Polom u Bochova.V Bublavě se s pomocí dotace Karlovarského kraje dostavěl další úsek vodovodu v jihovýchodní části obce. Nový vodovod v obci je napojen na vodovodní systém sousedního německého Klingenthalu.
Jako každý rok investovalo sdružení i Vodakva do dalších nezbytných rekonstrukcí a oprav provozovaných vodovodních i kanalizačních zařízení. Vyměňovaly se dožilé části vodovodů a kanalizací především v Karlových Varech, ale také v Jáchymově, Chodově, Nové Roli, Tachově, Stříbře, Toužimi, Jenišově, Loučné, H. Blatné, Lužné, Teplé, Tepličce, Vejprtech, Boru, Chodové Plané, Kladrubech atp. Také na dalších provozovaných objektech (čistírny, úpravny, vodojemy, čerpací stanice) se realizovaly opravy a modernizovaly se jednotlivé technologické části, z těch významnějších lze uvést například zastřešení kalového sila na čistírně v Chodově, výměnu trysek ve filtrech na úpravně Žlutice, montáž nové střechy na úpravně Myslivny či výměnu šnekového čerpadla na čistírně v Tachově.
V roce 2019 dále pokračovala automatizace technologií a rozšiřování dálkových přenosů z provozovaných objektů. Napojovaly se nově budovaná zařízení a zaváděla se nová vizualizace pro lepší přístup do řídicího systému z mobilních zařízení. Rozšiřovaly se také funkce Geografického informačního systému, ve kterém jsou v digitalizované formě uložená nejen veškerá grafická data o provozovaných zařízeních, ale také řada dalších technických informací. Rozvíjel se i technologický datasklad, kde se ukládají přenášené informace a jejich analýzou se předchází únikům vody či dalším provozním problémům. Pokračovalo také testování dálkových přenosů stavů vodoměrů pomocí internetu věcí a dálkového měření přepadů odlehčovacích komor, vyžadované novou legislativou. Jako každý rok se v roce 2019 investovalo také do nákupu nových mechanizací, zařízení či přístrojů pro zkvalitnění služeb. Koupil se například další monitorovací vůz vybavený kamerovým systémem pro inspekci kanalizací, s vestavěnou mobilní kanceláří. Pořídila se také nová cisterna na svoz kalů a nový recyklační vůz na čištění kanalizace.
V roce 2001 byla úspěšně dokončena výstavba kanalizace a ČOV v obci Lišany, okres Rakovník. Tato obec se nachází v povodích zdrojů pitné vody pro město Rakovník. Za pomoci Státního fondu životního prostředí proběhla výstavba oddílné kanalizace z kameninového potrubí DN 250, zakončené mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod v zakrytém objektu. Technologie čištění spočívá v hrubém předčištění, které tvoří strojně stírané česle a lapák písku. Následuje biologický stupeň, tvořený dvěma nezávislými linkami. Každá z nich má denitrifikační a nitrifikační sekci. Na konci linek jsou dosazovací nádrže, kde dochází k separaci kalu. Chod celé ČOV je řízen automaticky, s přenosem dat do dispečinku v Karlových Varech.
Přivaděč pitné vody ze skupinového vodovodu Žlutice-Toužim, jehož zdrojem je úpravna vody Žlutice, zajistil kvalitnější pitnou vodu pro Bochov a okolní obce. Je dlouhý 7,5 km, z toho 488 m potrubí je položeno na dně vodárenské nádrže Žlutice, k jejímuž přechodu byla využita technologie v České republice zcela ojedinělá. Stavba byla dokončena v roce 2001, celkové náklady dosáhly 13,5 mil. Kč. Dotační podpora ministerstva zemědělství činila 6,1 milionů Kč.
Výstavba přivaděče pitné vody, napojeného v obci Třebouň na skupinový vodovod Žlutice-Toužim, byla zahájena v roce 2001. V průběhu roku 2002 pokračovaly stavební práce na trase vodovodu úspěšně, bez vážnějších technických problémů. Cíle, kterým bylo zajištění kvalitní pitné vody pro Bezdružicko do konce roku 2002, se dosáhlo. Přepojení nové trasy vodovodního přivaděče na úpravnu vody Bezdružice bylo uskutečněno v listopadu a během jednoho měsíce ověřovacího provozu bylo provedeno odstavení úpravny vody, včetně nevyhovujícího zdroje surové vody ze Zaječího rybníka.
Investor se během výstavby musel vypořádat s problematikou finančního zajištění stavby za účasti státní dotace. Její výši se nepodařilo zajistit v požadovaném rozsahu z důvodu prioritního financování následků katastrofálních povodní, a tak se výstavba přivaděče vody musela rozčlenit do více etap. Za pomoci prozatímního využití stávajících sítí a objektů úpravny vody Bezdružice a jejich propojení s novým přivaděčem bylo možné dokončit 1. etapu stavby, jejímž cílem bylo přivedení pitné vody do Bezdružického vodojemu. Financování proběhlo zejména z vlastních prostředků investora, při částečné účasti dotačního titulu. Z původních 28 219 m vodovodního přivaděče, o celkovém nákladu 54 milionů, Kč bylo v 1. etapě realizováno 16 982 m vodovodního přivaděče, o celkovém nákladu 31,7 milionů Kč.
Na území města Karlovy Vary byla dokončena jedna z významných a potřebných vodohospodářských staveb, která byla dlouhodobě plánována a jejíž realizace podmiňovala další rozvoj území severozápadní příměstské části Karlových Varů. Nově vybudována síť kanalizačních stok v celkové délce 3, 5 km a domovní přípojky v celkové délce 446 m umožnily napojení 80 nemovitostí na městskou kanalizaci s centrálním čištěním odpadních vod na ČOV Drahovice. Celkový náklad stavby činil 14,8 milionů Kč.
V severní části provozovaného území je nejvýznamnější dokončenou investicí výstavba nového kanalizačního systému včetně nové čistírny odpadních vod v Loučné a dostavba kanalizace ve Vejprtech, realizované v rámci společného německo-českého projektu Čisté vody horního Krušnohoří. Na tomto projektu spolupracovaly české a německé obce z příhraničního sasko-českého regionu. Projekt byl podpořen dotací z evropského programu Cíl 3, celkové náklady české části projektu dosáhly 1,8 milionů eur.
Na Karlovarsku v letošním roce pokračovala především rozsáhlá rekonstrukce úpravny vody Březová. Tato úpravna byla vystavěna v 70. letech a od té doby nebyla významně stavebně upravována. Dnes zásobuje pitnou vodou více než třetinu obyvatel kraje. Kromě opravy provozní budovy se zde v roce 2013 dokončila výměna armatur na ovládání pískových filtrů, jejichž provoz je nyní plně automatizován. Probíhaly zde dále práce na zlepšení stavu stropních konstrukcí a zastřešení haly usazovacích nádrží a filtrů. Před zahájením je také oprava obvodového pláště úpravny. Po celý rok se na úpravně připravovala nejvýznamnější část rekonstrukce, tedy instalace třetího stupně úpravy pitné vody tzv. ultrafiltrace. Tato technologie, která pomocí membrán odstraňuje mikrobiologické znečištění vody, je ve světě běžně používaná, v České republice však půjde o její vůbec první využití na takto velké úpravně. Její instalací se dále zkvalitní úprava pitné vody, která tak bude účinnější i v případě možných sezónních výkyvů biologické kvality surové vody ve Stanovické nádrži. Největší objem nové technologie bude instalován v roce 2014 a celkové náklady prací na této největší provozované úpravně vody dosáhnou až 100 milionů Kč.
Na druhé největší provozované úpravně pitné vody ve Žluticích byla v roce 2013 dokončena rekonstrukce kalové koncovky za celkové náklady 7,5 milionů Kč. Byla zde vystavěna nová čerpací stanice i kalový výtlak a kaly z úpravny se nyní přečerpávají do kanalizačního systému města Žlutice a následně zpracovávají na komunální čistírně odpadních vod.
Další zahájenou investicí do vodovodních sítí v tomto kraji je rekonstrukce čerpací stanice v Horním Žďáru a výstavba vodovodu pro Krásný Les, kterou dojde k opětovnému propojení karlovarského a jáchymovského vodovodního systému a zásobování obcí severně od Ostrova, včetně části Jáchymova, z úpravny vody Březová.
V oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod se v roce 2013 dokončila mimo jiné kanalizace v Ruprechtově s napojením na čistírnu v Hroznětíně. Realizovala se také další etapa napojení Boru na kanalizační síť K. Varů a dostavěla se chybějící část kanalizace ve Velichově a v Dalovicích. V Mariánské u Jáchymova se vystavěla nová biologická čistírna odpadních vod, která nahradí původní nevyhovující mechanickou čistírnu. Obdobně byla nahrazena i štěrbinová nádrž v Pšově - Novosedlech. Také se zahájilo kompletní odkanalizování Božičan s čerpáním na čistírnu odpadních vod v Nové Roli a s tím související další etapa modernizace této čistírny. Připravena k zahájení je i investice do dostavby kanalizační sítě a nové čistírny odpadních vod v Chýši.
V letošním roce se také pokračovalo v opravách a rekonstrukcích dožilých kanalizačních a vodovodních sítí i souvisejících objektů. Přímo v Karlových Varech se rekonstruovaly vodovody a kanalizace za zhruba sedm milionů Kč.
V jižní části provozovaného území byl v letošním roce ukončen zkušební provoz rekonstruovaných čistíren odpadních vod ve Stříbře, Tachově a Chodové Plané a čistírny byly uvedeny do trvalého provozu. Intenzifikace a modernizace těchto čistíren byla dokončena v roce 2012 v rámci investic za zhruba 140 milionů, jejichž součástí byla i dostavba kanalizací v městských částech. Podobnou modernizací a intenzifikací prochází od roku 2013 i čistírna odpadních vod v Kladrubech. Rekonstrukce této čistírny byla zahájena výstavbou nové dosazovací nádrže, v roce 2014 bude pokračovat druhou etapou, podpořenou obdobně jako již zmíněné projekty dotací z ministerstva zemědělství a Plzeňského kraje. Cílem investice, která se bude týkat hlavně biologického stupně čištění, ale i dalších technologií čistírny, je zlepšení účinnosti čištění především při odstraňování dusíkatého znečištění, což umožní lépe plnit limity uložené vodoprávními orgány. Součástí investice za zhruba 14 milionů Kč je také dostavba kanalizace i vodovodu v části Kladrub – Pozorce.
Další významnou investicí v oblasti odpadních vod, zahájenou v roce 2013 na Tachovsku, je výstavba nové čistírny odpadních vod v Halži za celkové přepokládané náklady cca 10 milionů Kč. Nová čistírna vznikne vedle původní, která vzhledem k rozvíjející se kanalizační síti v obci již kapacitně zcela nepostačovala. Čistírna by měla být dokončena v roce 2014. Sdružení investovalo do dostavby kanalizací i v dalších obcích na Tachovsku, například v Cebivi, Starém Sedlišti a Svojšíně.
Investice v roce 2013 se týkaly i oblasti vodovodních sítí. Například byl dokončen nový přiváděcí vodovodní řad z Kyjova do Chodové Plané. Pitná voda ze skupinového systému Tachov-Bor-Planá se do Chodové Plané doposud přiváděla předimenzovaným ocelovým potrubím z vodojemu Ctiboř a z Plané, materiál potrubí korodoval a způsoboval problémy s obsahem železa v pitné vodě. Nový vodovodní řad napojí Chodovou Planou na větev Horní Jadruž-Kyjov-Zadní Chodov a výrazně tak zefektivní zdejší vodovodní systém. Dále byl dostaven nový vodovod pro Staré Sedlo, který sem bude přivádět pitnou vodu z kvalitnějšího podzemního zdroje z Racova a bude zároveň zásobovat pitnou vodou i Darmyšl. Nový vodovod byl dokončen i pro Hostíčkov, dosud zásobený z místního vodního zdroje s nedostatečnou vydatností, kterým se tato část Chodové Plané napojí na vodovod Boněnov-Lestkov.
Investice spočívala v přeměně dvou prakticky samostatných paralelních čistíren odpadních vod, které nebyly schopné dostatečně snižovat obsah dusíkatých látek v čištěné odpadní vodě, v jednu čistírnu, kde všechny dosavadní objekty v řazení za sebou vytvořily celek schopný dosáhnout potřebného efektu. Stavební práce byly zahájeny v roce 2001 a probíhaly za plného provozu ČOV. Celkové investiční náklady činily 106,8 milionů Kč. ČOV byla uvedena do zkušebního provozu v polovině roku 2003.
Na požadavek Magistrátu města byla tato stavba zrealizována za účelem rekonstrukce vodohospodářských sítí v prostoru budoucí "pěší zóny". V rámci stavby byla nákladem 4,8 mil. Kč provedena výměna vodovodních řadů a domovních přípojek vody v celkové délce 450 m. Kanalizační přípojky splaškové a dešťové vody byly zrekonstruovány v celkové délce 444 m. Stavba byla zahájena v březnu 2003 a její průběh byl provázen řadou problémů organizačního i technického charakteru. Stavba byla prováděna pouze s částečným omezením provozu na významné městské komunikaci. Podmínku MM dokončit stavbu do zahájení lázeňské sezóny se podařilo dodržet. V červnu byla stavba dokončena.
Magistrát města prováděl v roce 2004 rozsáhlou rekonstrukci povrchů Třídy TGM. Jako přípravnou investici zajišťovala naše společnost v koordinaci s Magistrátem tzv. 2. etapu rekonstrukce vodohospodářských sítí v rozsahu pěší zóny. Vodovodní řad byl vyměněn za nový, v celkové délce 575 m, původní vodovodní přípojky pro 47 nemovitostí byly nahrazeny novými, v celkové délce 360 m. Na hlavní kanalizační stoce byly zrekonstruovány všechny revizní šachty. V ulici Zeyerova byl odstraněn havarijní stav kanalizační stoky jají úplnou výměnou v délce 38 m a dále sanací bezvýkopovou technologií vložkováním, v délce 68 m. Celkový náklad stavby činil 4,6 mil. Kč. Stavba byla zahájena v únoru a dokončena v červnu 2004.
V roce 1989 byla zahájena akce Rozšíření úpravny vody Svobodka, neboť stávající v té době již přestala kapacitně vyhovovat. Rozestavěnou úpravnu převzala Vodakva do provozování v roce 2001 a dostavbu nové části ukončil v roce 2004. Byla doplněna technologie úpravy vody, zrealizována část měření a regulace a zaveden automatizovaný řídící systém. Po provedené rekonstrukci představuje ÚV Svobodka dlouhodobě spolehlivý zdroj pitné vody pro zásobování obyvatel napojených na skupinový vodovod Tachov-Bor-Planá. Celkové náklady na tuto investici dosáhly 7,2 milionů Kč
Tato investice se týkala výstavby přivaděče pitné vody, napojeného v Třebouni na skupinový vodovod Žlutice-Toužim, do Bezdružic a Konstantinových Lázní, včetně Nové Vsi, Poloučan a Okrouhlého Hradiště. Akce byla realizována dvěma samostatnými stavbami, k jejichž úplnému dokončení a kolaudaci celé investiční akce došlo v listopadu 2004. Celkové investiční náklady činily 51,5 milionů Kč
Stavba byla dokončena v říjnu 2004. Předmětem projektu bylo zřízení kanalizace v obcích Horní Blatná a Pernink, společné ČOV v Perninku, vodovodu Pernink-Horní Blatná a Pernink-Nové Hamry, vodojemu v Nových Hamrech a plynofikace obce Nové Hamry. Projekt byl podpořen z programu EU Phare částkou 2 miliony Euro (přibližně 60 milionů Kč), což představuje téměř 55 % celkových nákladů díla ve výši přes 131 milionů Kč.
V listopadu 2005 byla dokončena výstavba přivaděče pitné vody pro Horní Slavkov ze skupinového vodovodu Karlovarska. Zdrojem přivaděče je úpravna vody Březová, jeho celková trasa je 14,1 km dlouhá a jeho kapacita je 22 l/s, ta se však může v budoucnu ještě zvětšit. Přivaděč zajistí spolehlivé zásobování kvalitní pitnou vodou pro přibližně 6300 obyvatel města Horní Slavkov a umožní i výhledové připojení obcí ležících poblíž jeho trasy jako Teplička, Horní Dražov, Cihelny a Hlinky. Pomůže vyřešit i problémy s pitnou vodou v Krásném Jezu.
Stavba přivaděče byla realizována ve dvou etapách, první probíhala v letech 2001 - 2002, druhá, nákladnější, začala v listopadu 2004 a dokončena byla v listopadu 2005. Celkem bylo vybudováno 5,6 km nových řadů, součástí akce byla výstavba nového vodojemu Stanovice, zrychlovací stanice v hrázi vodního díla Stanovice, redukční stanice ve stávající čerpací stanici surové vody Krásný Jez a rekonstrukce dalších vodárenských objektů na trase přivaděče pro zvýšení jejich kapacity a provozní spolehlivosti, včetně zajištění rádiových přenosů. Při stavbě bylo v maximální míře využito stávajících řadů a objektů skupinového vodovodu.
Výstavba přivaděče byla financována z prostředků Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech s dotační podporou ministerstva zemědělství. Celkové náklady stavby dosáhly cca 30 milionů korun.
Stavba gravitační splaškové a dešťové kanalizace v celkové délce 2,4 km, byla zahájena v prosinci roku 2005. Stavební práce byly dokončeny v září 2006. Projekt výrazně přispěl ke zlepšení kvality životního prostředí aplikací ekologicky příznivých technologií a postupů pro odpadové hospodářství, s důrazem na přeshraniční dopad v Česko–Saské příhraniční oblasti. Tím, že se nově likvidují odpadní vody od 268 obyvatel na čistírně odpadních vod Karlovy Vary – Drahovice, se významně zlepšila kvalita Chodovského potoka. Celý projekt byl spolufi nancován za podpory programu EU Phare – přeshraniční spolupráce GS CBC 2003.
Podobný projekt v oblasti přeshraniční spolupráce představuje i odkanalizování obce Hájek, která je rovněž lokalizována v blízkosti Karlových Varů. Stavba řešící celkové odkanalizování a odvedení splaškových vod z obce Hájek byla zahájena v květnu 2006. Bylo postaveno 3 645 m kanalizačních stok a výtlaků, dvě čerpací stanice odpadních vod a 336 m domovních přípojek. Stavba byla dokončena v plánovaném termínu, přejímací řízení proběhlo v říjnu 2006. Odpadní vody z obce jsou po realizaci projektu přivedeny na čistírnu v Karlových Varech. Také tento projekt byl spolufinancován za podpory programu EU Phare.
Od července 2006 do konce roku 2007 proběhla realizace dosud největšího vodohospodářského projektu v Karlovarském kraji, který významně přispěje ke zlepšení životního prostředí v tomto regionu. Projekt obsahoval šest investičních akcí (Karlovy Vary, Ostrov, Jáchymov, Nová Role, Horní Slavkov a Chodov), v rámci kterých došlo k modernizaci a dostavbě některých čistíren odpadních vod a k rekonstrukci a rozšíření kanalizačních sítí. Cílem projektu bylo snížení objemu vypouštěného znečištění, doplnění stokových systémů v místech, kde dosud neexistoval, a rekonstrukce stokového systému měst. Celkové investiční náklady přesáhli 300 milionů Kč, investorem bylo Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech, přičemž 6,86 milionů eur je hrazeno z dotace Fondu soudržnosti EU. Stavbu provedlo sdružení dodavatelů pod vedením společnosti SKANSKA.
Základní údaje:
Lokalita: Karlovarský kraj
Investor: Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech
Zhotovitel: Sdružení Čistá Ohře:
- Skanska CZ, a. s, Divize Technologie
- Stavby silnic a železnic, a. s., oblast Čechy západ
Projektant: KV Engineering, spol. s r. o., Karlovy Vary
Doba výstavby: červen 2006 – prosinec 2007
Celková cena díla: 10,63 mil. EUR
Dotace z Fondu soudržnosti EU: 6,86 mil. EUR
Dotace státního rozpočtu: 18,04 mil. Kč
Karlovy Vary – ČOV a rekonstrukce kanalizace města
Největší část investic se týkala Karlových Varů. Na centrální čistírně odpadních vod v Drahovicích došlo k úpravám, které zajistí efektivnější odstraňování anorganického dusíku a zlepší kalového hospodářství. Rekonstrukce čistírny proběhla v několika etapách tak, aby nebyl narušen provoz původní čistírny. Všechny objekty byly stavebně upraveny a vybaveny novým technologickým zařízením. Nově zde bude využíván vznikající bioplyn na výrobu elektrické a tepelné energie pro provoz čistírny, což přinese ekonomické úspory.
V Karlových Varech proběhla rovněž rekonstrukce kanalizačních sítí, nacházejících se většinou v prvním ochranném pásmu léčivých zdrojů. Práce zde proto byly pečlivě naplánovány a využívala se při nich speciální bezvýkopová technologie.
Projekt zahrnoval: zavedení interní recirkulace vratného kalu • zvýšení objemu denitrifikace • dávkování externího substrátu • instalaci kontinuálního měření kvality vody na odtoku • rekonstrukci vyhnívacích nádrží včetně technologie • instalaci odstředivek • výstavbu zařízení pro hygienizaci kalů • instalaci kogenerační jednotky • rozšíření řídícího systému čistírny
Ostrov – modernizace ČOV
Jednotná kanalizační síť v Ostrově byla zakončena téměř čtyřicet let starou čistírnou odpadních vod. Nevyhovující bylo zejména její strojní vybavení. Již v minulosti zde byly prováděny nezbytné úpravy pro zajištění předepsaných limitů na odtoku z čistírny. V rámci projektu byla navržena zcela nová čistírna, rozdělená na dvě paralelní linky, která byla umístěna do stávajícího areálu. Byly kompletně vyměněny všechny technologie čištění.
Technologické zařízení je nyní řízené programovatelným automatem a provoz tak nebude do budoucna vyžadovat stálou obsluhu.
Projekt zahrnoval: kompletní výstavbu objektu hrubého předčištění • dostavbu biologického stupně čistírny odpadních vod včetně dosazovací nádrže • výstavbu dešťové zdrže • doplnění řídícího systému čistírny odpadních vod • výstavbu komunikací a terénních úprav • demolici
objektů
Horní Slavkov – nová ČOV
K čištění odpadních vod města Horní Slavkov sloužila v minulosti původní mechanicko-biologická čistírna. Toto zařízení však již bylo zastaralé a nešlo zde provádět další intenzifikaci na zvýšení kapacity a zajištění potřebných parametrů na odtoku. V rámci projektu zde proto byla navržena výstavba nové mechanicko-biologické čistírny odpadních vod s kapacitou 9 350 ekvivalentních obyvatel. Objekty nové čistírny byly umístěny na volném terénu pod původní čistírnou.
Projekt zahrnoval: výstavbu kompletního mechanického předčištění • výstavbu biologického stupně s diskontinuálním provozem, tzv. SBR systém • výstavbu zařízení pro zahuštění přebytečného kalu
Jáchymov – rekonstrukce a dostavba kanalizace
V Jáchymově byla nahrazena stará kanalizační potrubí novými s lepšími technickými parametry v celkové délce 1 408 metrů. Zároveň byla zlikvidována čistírna odpadních vod v osadě Nové Město, která byla v nevyhovujícím stavu. V osadě byla zrušena stávající kanalizace a odpadní vody byly napojeny do systému v Jáchymově (gravitační kanalizace).
Projekt zahrnoval: rekonstrukci stok v ulicích Štěpová, Mánesova, Smetanova, Havlíčkova, Mincovní, Jiráskova • likvidaci čistírny odpadních vod Nové Město • výstavbu kanalizačního Sběrače Nové Město - Jáchymov
Nová Role – dostavba kanalizace
V Nové Roli vznikl nový kanalizační systém (2 643 metr tlakové a 3 175 gravitační kanalizace a nová čerpací stanice odpadních vod), který odvedl splaškové vody z osady Mezirolí, vzdálené od Nové Role asi 2 km. V části trasy (délka 1200 m) se využilo vodovodní potrubí, které bylo již mimo provoz, jako chránička k protažení výtlaku.
Projekt zahrnoval: výstavbu gravitační kanalizace v Mezirolí • výstavbu čerpací stanice odpadních vod • výstavbu výtlačného řadu odpadních vod Mezirolí - Nová Role
Chodov – rekonstrukce a dostavba kanalizace
V Chodově je jednotná kanalizační síť zakončená čistírnou odpadních vod. Již v minulosti zde byla provedena rekonstrukce některých úseků kanalizace. V rámci projektu bylo ve městě vystaveno celkem218 metrů kanalizačních stok.
Projekt zahrnoval: výstavbu stok ve městě
Čistírna ve městě Vejprty byla uvedená do provozu v roce 1974. V letech 1994 – 1997 byla intenzifikována pro zvýšení účinnosti procesu čištění a také kvůli plánovanému čištění odpadních vod přivedených ze SRN – města Bärenstein. Do roku 2004 byly provozovatelem této čistírny Severočeské vodovody a kanalizace, resp. po roce 1989 provozovala tuto čistírnu Vodárenská společnost Vejprty s.r.o. V roce 2004 vstoupilo město Vejprty spolu s okolními obcemi do Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech. Provozovatelem vodovodu, kanalizace a ČOV se stala společnost Vodakva.
Se vstupem do EU přijaly nově členské státy včetně ČR legislativu EU - v tomto případě se jedná o plnění limitů čistění odpadních vod dle směrnice EU 91/271/EHS. Proto bylo společně s německou stranou rozhodnuto o zahájení přípravy modernizace této čistírny odpadních vod, která byla rozdělena do tří etap. První etapa za 2,3 mil. Kč byla realizována v letech 2005 a 2006, druhá a třetí etapa byly ealizovány najednou v roce 2007. Celkové investiční náklady všech tří etap činily 15,1 mil. Kč. Realizace tohoto projektu byla financována z vlastních zdrojů ve výši 4,75 mil. Kč, dále z prostředků státního rozpočtu ve výši 0,65 mil. Kč a největším podílem bylo spolufinancování 9,7 mil. Kč (60,2 % z celkových nákladů) ze strukturálních fondů EU v rámci Iniciativy společenství INTERREG IIIA. Od prosince 2007 byl na ČOV Vejprty zahájen zkušební provoz, který bude ukončen a vyhonocen na konci listopadu 2008. Uvedený projekt byl jedním z úspěšných projektů přeshraniční spolupráce s konkrétním dopadem a výsledky. V tomto případě se jedná o zlepšení ochrany životního prostředí v oblasti čistoty odpadních vod a následně zlepšení kvality povrchových vod.
Realizace této investiční akce, dokončená v roce 2008, probíhala ve třech etapách. V obci došlo k vybudovaní kompletního kanalizačního systému, který zde v minulosti neexistoval. Tímto došlo k umožnění dalšího významného rozvoje obce. Odpadní vody jsou přes systém dvou nových čerpacích stanic v Olšových Vratech dopravovány do kanalizačního systému města Karlovy Vary zakončeného centrální čistírnou odpadních vod Drahovice. Celkové náklady akce byly přibližně 7 milionů Kč.
V obci Stará Chodovská, místní části města Chodov, byl vybudován nový vodovod v délce 1,5 kilometru včetně vodovodních přípojek. Dále zde byla dobudovaná splašková kanalizace v délce 1,5 kilometru jejíž součásti je i čerpací stanice odpadních vod. Tento systém je zaústěn do již existujícího kanalizačního systému, který odváděl odpadní vody z části Staré Chodovské na ČOV Chodov. Realizace této akce představuje dokončení kanalizačního systému v další z obcí, které jsou členy VSOZČ. Celkové náklady akce byly 11,35 mil Kč.
V roce 2008 byl dokončen poslední úsek nově vybudované kanalizace v obci – stoka A1. Její dokončení umožnilo zajistit odkanalizování všech objektů obce. Toto akcí byla završena dostavba poslední etapy kanalizace v obci, která byla zahájena v roce xxx. Akce byla hrazena z finančních prostředků VSOZČ a z účelové dotace poskytnuté Krajským úřadem Plzeňského kraje.
Tato investiční akce byla zahájena v listopadu 2007, dokončena v červnu 2008 a zkolaudována v srpnu 2008. V rámci akce byl rekonstruován vodovod v Zítkově ulici o délce 188 m a v ulici U Imperiálu v délce 155m, při této rekonstrukci byla z části použita bezvýkopová technologie. Dále bylo provedeno propojovací potrubí pod lázeňským domem Minerva a byla vybudovaná nová čerpací stanice v Zítkově ulici, která je citlivě zakomponována do travnatých svahů pod sanatoriem Imperiál. Svou funkcí nahradí stávající čerpací stanici na Vyhlídce a v budoucnu se stane součástí náhradní trasy dopravy vody do Horního Slavkova.
Celkové náklady stavby byly 6,12 milionů Kč.
Tento web používá pouze technické cookies zajišťující funkčnost webu, po zavření prohlížeče se odstraní.